Vstupuji do kruhu z barevných květů,
cesty jsou blízké i vzdálené,
tváří v tvář zimě a tváří v tvář létu,
dotknu se jasného plamene.
Vystřídej podzim i předjaří,
prosím tě něžně a jemně,
v pradávném kamenném oltáři
skrývá se vysněná země.
Nyní už půjdeme po cestách spolu,
krajina příběh zná zpaměti,
posaď se vedle mě k plnému stolu,
poděkuj za vlídné přijetí.
Autor: Doran
Obsah |