Vstupuji do kruhu z barevných květů,
cesty jsou blízké i vzdálené,
tváří v tvář zimě a tváří v tvář létu,
dotknu se jasného plamene.
Vystřídej podzim i předjaří,
prosím tě něžně a jemně,
v pradávném kamenném oltáři
skrývá se vysněná země.
Kvetoucí lučině ruku dnes podám,
jdeme dál s občasným blouděním,
zazpívám ohňům a studeným vodám,
cestu svou změním i nezměním.
Nyní už půjdeme po cestách spolu,
krajina příběh zná zpaměti,
posaď se vedle mě k plnému stolu,
poděkuj za vlídné přijetí.
Autor: Doran
![]() |
Obsah |
![]() |
V notách: pdf (43 kB)